Péče o území

Vývoj lokality a péče o ni

Když si odmyslíme rozvoj zástavby města Plzně, dá se říct, že při pohledu z dálky vypadá oblast boleveckých rybníků již několik stovek let velmi podobně. Jen návštěvnost se v posledním století rapidně zvýšila a přizpůsobuje se jí podoba a způsob využívání oblasti.

Na rybníky navazují lesy, převážně jehličnaté, ale najdeme zde i plochy s vyšším zastoupením listnáčů. Z map stabilního katastru (okolo pol. 19. stol.) je patrné, že v okolí rybníků a jejich přítoků bylo více otevřených ploch než v současnosti. Tvořily je zamokřené louky, přičemž většina z nich byla alespoň občas sečena na krmivo nebo stelivo pro domácí zvířata. Na částech ploch mohlo být podmáčení tak silné, že se zde dřevinám nedařilo a plochy tak nezarůstaly ani bez kosení. Již od konce 19. stol. však většina těchto ploch byla odvodňována, aby se zjednodušilo jejich obhospodařování nebo aby mohly být zalesněny. Louky, které zalesněny nebyly, začaly samovolně zarůstat náletovými dřevinami od pol. 20. stol. poté, co přestaly být sečeny pro špatnou výnosnost.

Především z jihu zasahovaly do území a okolí rybníků také plochy polí, které jsou dnes z velké části zastavěny. Kromě sídliště zde najdeme i několik zahrádkářských kolonií, které v souladu se současným trendem čím dál více slouží k trvalému bydlení.

Celé území je nyní součástí největší rekreační oblasti na území Plzně s místním i regionálním významem. V posledních dvou desetiletích je kladen důraz na rozvoj této oblasti, a území tak doznalo velkých změn. I většina běžných činností je zde tomuto poslání uzpůsobena. Zároveň tu nalezneme místa s cenným přírodním prostředím a řadou vzácnějších nebo chráněných druhů živočichů i rostlin.

Lesy

V příměstských lesích v blízkosti rybníků není produkce dřeva hlavním účelem, jako je tomu v lesích hospodářských. Nejdůležitější je zde podpora rekreační funkce lesů. Lesní hospodaření tak směřuje k tomu, aby lesy byly pestré, vzhledově atraktivní, dobře prostupné a pro návštěvníky bezpečné. Používá se často více druhů dřevin než v hospodářských lesích a v pestřejších skupinách. Skladba druhů se přizpůsobuje přirozenému stavu nebo se naopak používají i exotičtější druhy stromů. Při obnově lesních porostů méně často vznikají velké paseky, více se používají způsoby bez použití holoseče. Na některých místech jsou vytvářeny řidší lesy se zajímavými průhledy, jinde se podporují bohaté porosty s různě starými stromy, včetně hustšího podrostu. Ponechávají se lesní loučky a další otevřené plochy. To vše, kromě estetické atraktivity, může vytvářet pestřejší prostředí než v hospodářských lesích, s nabídkou mnoha různých stanovišť pro rostliny i živočichy. Biodiverzita je ale na druhou stranu ovlivňována a limitována i vysokou návštěvností a dalšími opatřeními pro návštěvníky. Z bezpečnostních důvodů se například odstraňují všechny mrtvé a často i dožívající stromy z okolí cest, upravují a zpevňují se povrchy cest a břehy rybníků a jejich odtoků. Charakteristickým znakem v příměstských rekreačních lesích je hustá síť upravených cest, včetně dřevěných chodníků přes zamokřená místa. Umisťují se také lavičky a přístřešky pro odpočinek. Součástí území v okolí Boleveckých rybníků jsou i různé naučné a zážitkové stezky (mj. např. Zážitkový okruh Spejbla a Hurvínka), stanoviště se cvičebními prvky nebo trasy pro speciální využití (stezky pro jezdce na koních nebo nejnověji cyklotraily).

Rybníky

Chov ryb je ve většině rybníků utlumen nebo neprobíhá vůbec a v některých (př. Velký Bolevecký, Kamenný rybník) je složení rybí obsádky přímo uzpůsobeno tak, aby byla zajištěna dobrá kvalita vody ke koupání. Za tímto účelem jsou také regulovány příbřežní porosty rákosin, případně i plovoucí a ponořené rostliny. Břehy rybníků tvarované vodní erozí v snadno zvětratelných horninách, s četnými prohlubněmi a rýhami a s odhalenými kořeny stromů v roztodivných tvarech, byly postupně u jednotlivých rybníků zpevněny. Jejich podoba byla upravena tak, aby zajišťovala pohodlný a bezpečný vstup do vody. Poslední takové opatření – opevnění jižního břehu žulovými kameny a štěrkem – bylo provedeno na Šídlovském rybníce na přelomu let 2022 a 2023.

PŘED

PO

U řady rybníků byly zároveň nově upraveny pěší cesty podél břehů a také pláže. V těsné blízkosti bylo obnoveno nebo přibylo i další zázemí pro návštěvníky (převlékací místa, občerstvení na Velkém Boleveckém a Šídlovském rybníce, sportovní zázemí a hřiště pro vodní pólo na Seneckém rybníce, …). I přes tyto zásahy najdeme prakticky na každém rybníce alespoň část břehů v přírodním stavu, s typickou příbřežní (litorální) vegetací, přirozený charakter mají také části mokřadních ploch kolem přítoků. Tato místa charakteristická dobrou kvalitou vody a nižším množstvím ryb umožňují výskyt celé řady druhů živočichů, včetně např. obojživelníků, hmyzu a jejich vývojových stádií, tedy druhů, které se v dnešní době jen těžko prosazují v běžných rybnících určených k produkci ryb.

Většina rybníků je dnes uzpůsobena především ke koupání, Košinář a částečně Senecký rybník slouží k chovu ryb, menší rybníky pak představují důležitou rezervu vody pro níže položené části soustavy. Celá oblast je průběžně sledována a všechny zásahy na jednotlivých vodních plochách, jako manipulace s vodní hladinou, výlovy, opravy apod. jsou koordinovány tak, aby se předešlo negativním vlivům na ostatní rybníky. Hlavním problémem je nedostatek vody, který jednak způsobuje velmi dlouhé trvání napuštění rybníků po předchozím úmyslném snížení hladiny, a druhak  postupný úbytek vody v rybnících a tím i zhoršení kvality v letních měsících. 

Snížení hladiny vody vlivem nízkého přítoku (včetně dešťových srážek) a vysokého výparu se v uplynulých letech nejvíce projevilo na největším, v soustavě nízko položeném a zároveň nejvíce frekventovaném, Velkém Boleveckém rybníku. Již před rokem 2020 se začalo uvažovat o způsobu, jak provést přivedení více vody do rybníka. Uvažováno bylo mj. i o svedení dešťových vod ze sídliště nad rybníkem, do konečného rozhodování se však toto řešení nedostalo. Vzhledem k větší jistotě dostatečného množství vody byla zvolena varianta přečišťování a přivedení vody z řeky Berounky. Úpravna vody byl zbudována v areálu ČOV, odkud je voda vedena cca 600 m dlouhým potrubím do rybníka. Přívod vody byl spuštěn na podzim 2022. Čerpání je omezeno na 10 měsíců v roce, musí být zastaveno také pokud klesne průtok v Berounce pod stanovenou mez nebo pokud by voda byla příliš znečištěná např. po přívalových srážkách. Zvýšení stavu hladiny v rybníce se projevilo poměrně rychle, napomohly i vyšší srážky v zimě 2023/24, v letošním létě vlivem vysokých teplot a zastavení čerpání hladina opět mírně poklesla, ale kvalita vody je velmi dobrá.

Přírodní plochy, chráněná území

Zjednodušeně lze konstatovat, že ve srovnání s minulostí jsou lesy v území přibližně ve stejném stavu, kvalita vodních ploch se zlepšila a u mokřadních a rašelinných biotopů podél přítoků dochází ve většině případů k setrvalému zhoršování stavu. Podmáčená místa patří obecně k nejohroženějším stanovištím, čím více je biotop závislý na vodě, tím více je citlivý na její nedostatek. V řešeném území patří k nejzranitelnějším místům rašelinné plochy v okolí některých přítoků do rybníků. Stav mokřadních biotopů v podmínkách ČR zhoršuje zarůstání otevřených ploch náletovými dřevinami a na otevřených plochách i v porostech dřevin dochází ke změnám vlivem vysychání. V oblasti Boleveckých rybníků jsou významné mokřadní plochy vyhlášeny jako zvláště chráněná území – přírodní rezervace (PR) Petrovka a PR Kamenný rybník. Druhá jmenovaná rezervace chrání rašelinné plochy včetně typických porostů dřevin západně od Kamenného rybníka a je do ní zahrnuta i část litorálu této vodní plochy. PR Petrovka pak zahrnuje vlhčí louky s výskytem orchideje prstnatce májového, podmáčené otevřené plochy v nivě Boleveckého rybníka, které pozvolna zarůstají a mění se na porosty s charakterem lužního lesa. Takové porosty dřevin s olší, jasanem či vrbami najdeme v PR nad rybníkem Strženka (Hádek) a jsou oblíbeným cílem procházek zejména na jaře, kdy zde rozkvétají rozsáhlé porosty bledulí jarních a také lýkovce vonné. Rezervace dále chrání místní ekotyp borovice lesní v porostech severně a severovýchodně od Hádku, součástí chráněného území je i skalnaté údolí, navazující na zmíněné porosty borovic, s jeskyní Petrovská díra. Fragmenty lesních porostů s přirozenou druhovou skladbou, borových doubrav s velmi starými duby, jsou chráněny v dalším zvláště chráněném území – přírodní památce (PP) Doubí ve svazích nad rybníčky Vydymáčkem a Rozkopaným. I zde je předmětem ochrany také nápadný geomorfologický útvar – tentokrát je to skalka charakteristického tvaru, zvaná Pupek.

Přehled rostlinných a živočišných druhů

rostliny: 

• Na písčitém podkladě tu v lesních porostech často převažují borovice, dále je hojně pěstovanou dřevinou smrk. Oba druhy jsou součástí přirozené druhové skladby zdejších lesů. Borovici tu najdeme v přirozených porostech na suchých, živinami chudých půdách přimíšenou především k dubu, na zamokřených až zrašelinělých místech pak roste společně s břízou, olší a také smrkem. 
• V lesích v širším okolí rybníků najdeme pěstované i další druhy borovic, u nás nepůvodní – borovice černá (Pinus nigra, pochází z jižní Evropy a Středomoří) a borovice vejmutovka (Pinus strobus, jejím domovem je východní část Severní Ameriky). Hojně se setkáme i s modřínem opadavým (Larix decidua). Pod jehličnany často rostou rozsáhlé porosty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), místy najdeme i větší plošky brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea). Zamokřené plochy v nivách potoků na jaře rozkvetou žlutými koberci blatouchů bahenních (Caltha palustris) nebo orsejí jarních (Ficaria verna), půdu ve světlých listnatých porostech na těchto místech pak často pokrývají také sasanky hajní (Anemone nemorosa) nebo ptačince hajní (Stellaria nemorum).
• Litorály rybníků a místa v blízkosti vtoků do vodních ploch pokrývají porosty rákosin, dominantními druhy jsou zde rákos obecný (Phragmites australis) a orobinec širokolistý (Typha latifolia), nápadný pak je kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kyprej vrbice (Lythrum salicaria) nebo vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). V PR Kamenný rybník roste např. klikva bahenní, ojediněle rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), na louce pak kosatec sibiřský (Iris sibirica). 
• Vodní rostliny popisuje často podrobně J. Duras na fb stránce Bolevecké rybníky, ze zajímavých druhů lze jmenovat např. hmyzožravou bublinatku jižní (Utricularia austrlis).
• V průsecích pod vedením je pak kromě vřesu obecného (Calluna vulgaris) hojný např. janovec metlatý (Cytisus scoparius).

živočichové: 

• Lesní porosty – mimo nejběžnějších druhů ptáků např. datel černý (Dryocopus martius), krkavec velký (Corvus corax), mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), skřivan lesní (Lullula arborea) – vzácně.
• Ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis). 
• Rybníky a okolí vod např.:
• Moták pochop (Circus aeruginosus) – hnízdí v rákosinách u některých rybníků.
• Labuť velká (Cygnus olor) – hnízdí na řadě rybníků, od podzimu do jara se shromažďují ve větších počtech (v případě, že rybníky zamrznou, přesunou se společně s ostatními vodními ptáky na některou z okolních řek, velmi často na Berounku u sv. Jiří pod Bílou horou).
• Kachna divoká (Anas platyrhynchos) – nejběžnější, polák chocholačka (Aythya fuligula).
• Lyska černá, slípka zelenonohá – žijí skrytě v rákosinách, lysky vyplouvají velmi často i na volnou hladinu a také se hlasitě projevují.
• Potápka roháč (Podiceps cristatus) – hnízdí na některých rybnících.
• Volavka popelavá (Ardea cinerea) – v oblasti Boleveckých rybníků nehnízdí, ale jednotlivci se zde zdržují a loví potravu celoročně, od podzimu do jara (během tahových období nebo zimy) se počty volavek na rybnících zvyšují.
• Rak říční (Astacus astacus), škeble říční a rybničná (Anodonta anatina, A. cygnea), velevrub nadmutý (Unio tumidus) – Velký Bolevecký rybník, ale i některé další.
• Užovka obojková (Natrix natrix), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), čolek obecný (Lissotriton vulgaris).

Zajímavosti

• Voda v Kamenném a Malém Boleveckém rybníce má nahnědlou barvu a po koupání na kůži nebo na světlé látce může zůstat lehký hnědý/ rezavý povlak (byť tento jev je zejména v případě Kamenného rybníka méně nápadný než v minulosti). Přítoky těchto rybníků prochází přes zrašelinělé plochy a do vody se tak vyplavují huminové (rašelinné) látky. Fragmenty rašelinišť se nachází i nad rybníčky Rozkopaným a Vydymáčkem. Ty byly po několika stovkách let poprvé obnoveny ve 40. letech 20. stol., ale krátce poté opět zalesněny, protože voda v nich byla příliš kyselá pro chov kaprů.
  Území protíná v části od Seneckého rybníka za rybník Šidlovský ochranné pásmo vedení vysokého napětí (110 kV). Díky souběhu dvou linek má tento pás šířku kolem 60 m a podle energetického zákona (458/200 Sb.) se zde mj. nesmí nacházet porosty dřevin vyšší než 3 m. V oblasti Boleveckých rybníků prochází většina vedení lesem a obvykle jsou jednou za čas všechny dřeviny v ochranném pásmu vyřezány, přičemž pás následně během několika let opět zaroste bohatým zmlazením. Aby mohla být tato plocha lépe využita, začaly se pod elektrickým vedením pěstovat jehličnany pro prodej jako vánoční stromky. Při okraji části ochranného pásma také vedou nově vybudované cyklotraily. Další ochranné pásmo, cca o poloviční šířce, protíná Kamenný rybník v západní části, přibližně shodně s hranicí stejnojmenné PR. Písčitý podklad na některých místech zpomaluje zmlazování vyřezaných dřevin, na otevřených plochách pod vedením a v okolí neupravených cest tu pak často můžeme pozorovat rozsáhlé porosty vřesu.
  Nejmladšími rybníky v soustavě jsou Třemošenský a Senecký, vybudované v 18. stol., nejstarší je Velký Bolevecký rybník, který je z 15. stol. Malý Bolevecký rybník z něj byl oddělen v 50. letech 20. stol., kdy sypaná hráz nahradila dřevěný mostek přes zúženou část rybníka. Nejnověji obnovené byly v 50. letech 20. stol. společně se založením Arboreta Sofronka rybníky Vydymáček a Rozkopaný. 
  Na přelomu 19. a 20. stol. měl rybníky pronajaté Měšťanský pivovar, především kvůli ledování, ke kterému byl využíván Velký Bolevecký, Kamenný a Třemošenský rybník. U hráze Velkého Boleveckého rybníka byla vymezena ledovací plocha až do 80. let 20. stol. 
  Rekreační funkce oblasti nabývala na významu již od přelomu 19. a 20. století, první zařízení pro návštěvníky bylo budováno na začátku 20. let 20. stol., kdy vzniklo koupaliště Ostende u Velkého Boleveckého rybníka a restaurace na stejném místě. Ve stejné době byla zřízena i dětská ozdravovna na severním břehu Šídlovského rybníka.
  Před vybudováním areálu Ranče Šídlovák a ještě krátce po zahájení jeho provozu (tj. cca do r. 2010) byla hlavní koupací oblast u Šídlovského rybníka právě u jižního břehu a louka, kde je dnes občerstvení a posezení byla zdejším hlavním pobytovým místem. Lokalita byla velmi hojně navštěvována, protože se jednalo o nejbližší místo od sídliště, vhodné ke koupání. Vzdálenější severní břeh byl v té době obtížně přístupný, bahnitý a částečně zarostlý rákosinou, dále od vody byly dlouho patrné pozůstatky po zbořené budově ozdravovny.
  
  Další zdroje: 
  https://www.uhul.cz/wp-content/uploads/603.pdf
  https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/5459/1/bak_haken.pdf
  https://plzen.rozhlas.cz/pred-550-lety-se-zacala-psat-historie-boleveckych-rybniku-6759659