Pro dospělé

Vývoj lokality a péče o ni

• Od roku 2015 je prováděna pravidelná péče o část travních porostů v jižní polovině území. Cílem je zpomalení sukcese zejména na sušších výslunných (xerotermních) plochách – zabránění zarůstání luk několika silně se šířícími druhy rostlin, křovinami a stromy.
• Kosení probíhá 1–2x ročně, místa s nízkou suchomilnou vegetací se sečou i jen 1x za 2 roky.
• Provádí se mozaiková seč – část plochy při první seči zůstane nepokosená, poseče se až při druhé seči na konci léta (výhody: dokvetou a vysemení se ponechané rostliny, zůstane životní prostor pro bezobratlé živočichy).
• Termíny sečí jsou obvykle červen (časově přizpůsobeno expanzivní třtině křovištní, která se likviduje těsně před květem) a srpen až září.
• Sečení probíhá křovinořezem s kovovým žacím kotoučem. Výhody: šetrné pro rostliny (čistý řez), snadná manipulace (možnost vyhýbat se vzácnějším druhům, kosit i okraje a hůře přístupná místa), šetrnější k bezobratlým a dalším živočichům (malý záběr, pomalá rychlost, tj. větší možnost úniku).
• Na podzim či v zimě (cca od října do února) se vyřezávají dřeviny – cílem je blokovat sukcesi, tj. zamezit, aby travnaté plochy zarůstaly křovím a stromy a zabránit zvětšování souvislých porostů křovin a jejich, „stárnutí“ (přerůstání ve stromy a přeměně v les).
• Každý rok je proveden jen menší zásah – především proto, aby se nepodpořilo zmlazování dřevin na velké ploše (aby při ukončení pravidelné péče nedošlo k rychlejšímu zarůstání celé lokality).
• Vyřezávají se především jednotlivé keře a stromy a zmenšují se skupiny a plochy dřevin v trávnících. V souvislých plochách a pásech křovin se postupně odstraňují stromy. Pokud je potřeba, vyřeže se k těmto stromům se průchod v křoví, který se poté opět nechá zarůst – souvislé porosty křovin budou věkově pestřejší. Větší plochy dřevin jsou mírně redukovány vyřezáváním úzkých pásů po jejich obvodu. Místa po odstraněných dřevinách se následně kosí společně s trávníky (alespoň zpočátku 2 x ročně).

Přehled rostlinných a živočišných druhů

Týká se celé plochy Ostré hůrky, i mimo kosené části i mimo registrovaný významný krajinný prvek (VKP), který je vymezen ve střední a jižní části území.

Rostliny: 

• Roztroušeně se vyskytuje zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), vedená v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR v kategorii málo dotčený druh (LC).

• Suchomilnější druhy a druhy mělkých půd: např. pupava obecná (Carlina vulgaris), krvavec menší (Sanguisorba minor), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), mochna stříbrná (Potentilla argentea).

• Křoviny: např. trnka obecná (Prunus spinosa), hloh (Crataegus sp.), růže šípková (Rosa canina), svída krvavá (Cornus sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaeus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare).

• Náletové dřeviny: např. topol osika (Populus tremula), vrba jíva (Salix caprea), dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior).

• Expanzivní druhy: např. třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), vratič obecný (Tanacetum vulgare), trnka obecná (Prunus spinosa).

• Invazní druhy: např. vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), javor jasanolistý (Acer negundo), borovice vejmutovka (Pinus strobus), dub červený (Quercus rubra), pámelník bílý (Symhoricarpos albus), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), loubinec popínavý (Parthenocissus inserta).

Živočichové:

• Zvláště chráněné druhy: otakárek fenyklový (Papilio machaon, ohrožený druh (O), zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta, O), ťuhýk obecný (Lanius collurio, O), ještěrka obecná (Lacerta agilis, silně ohrožený druh (SO), slepýš křehký (Anguis fragilis, SO), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata, SO).

• V tůních v severní části Ostré hůrky se podle nálezové databáze AOPK dále vyskytují tyto zvláště chráněné druhy: čolek obecný (Lissotriton vulgaris, SO), skokan štíhlý (Rana dalmatina, SO).

Zajímavosti

na tomto malém území můžeme vidět hned čtyři druhy borovic. Jen borovice lesní (Pinus sylvestris) je náš původní druh. Borovice těžká (Pinus ponderosa) a borovice vejmutovka (Pinus strobus) pochází ze severní Ameriky, borovice černá (Pinus nigra) z jižní Evropy a Malé Asie.

Na tomto malém území můžeme vidět čtyři druhy borovic. Jen borovice lesní (Pinus sylvestris) je náš původní druh. Borovice těžká (Pinus ponderosa) a borovice vejmutovka (Pinus strobus) pochází ze severní Ameriky, borovice černá (Pinus nigra) z jižní Evropy a Malé Asie.

Nalezneme zde celou řadu nepůvodních druhů stromů a keřů: kromě druhů uvedených mezi invazními a kromě borovic jsou to dále např. mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) nebo škumpa orobincová (Rhus typhina).

Přestože se na území nachází celá řada invazních druhů rostlin, většina z nich se zde zatím vyskytuje jen roztroušeně. Výjimku tvoří loubinec popínavý, který během posledních několika let pokryl rozsáhlé plochy u severní hranice kosených ploch. Porůstá povrch země a pokrývá stále větší část porostů dřevin, kde šplhá až do vrcholků nejvyšších stromů a šíří se z jednoho na druhý. Nejohroženější šířením ostatních invazních druhů je otevřená nekosená plocha u východního okraje, na níž se postupně rozšiřuje vlčí bob mnoholistý a zlatobýl kanadský.

Před zahájením pravidelného managementu ležela celá lokalita mnoho let ladem a sukcesi jen místy blokoval pohyb návštěvníků (včetně jezdců na terénních motocyklech) a aktivita zvěře, především prasat divokých, která jsou zde velmi hojná.

Území je relativně malé, ale vyznačuje se velkou diverzitou podmínek: zatímco jižní kosená část je výslunná a sušší, severní a částečně východní části lokality jsou vlhčí až zamokřené a jsou významné výskytem obojživelníků obývajících uměle vytvořené tůně a periodické i trvalé kaluže v kolejích na cestách. Specifické stanoviště s velmi mělkou a kamenitou půdou se nachází v okolí skalního suku. V lokalitě najdeme jak různé typy travních porostů, tak otevřené plochy téměř bez vegetace a zároveň i nejrůznější porosty dřevin včetně jehličnatého lesa a listnatých remízků.

Díky kosení přibylo kvetoucích dvouděložných rostlin, pestré složení travních porostů hostí bohaté společenstvo hmyzu. Orientačním průzkumem bylo například v roce 2018 zaznamenáno 18 druhů denních motýlů. Jedná se sice většinou o běžné druhy, ale v lokalitě se vyskytují ve vysokých počtech.